ODEŠLI NAVŽDY
PUMPKIN

Pumpkin byl malý hřebeček z kobylky Popelky, narozený 24.6.2017, který byl bohužel ve věku 4 měsíců pro nemožnost léčby jeho onemocnění uspán. 

Ned se již prohání po nebeských pastvinách

1.8.2016

Bohužel nás ve věku 24 let opustil Nedík.
Ned u nás prožil perfektních pár posledních let, kdy si troufám říct mu bylo nejlíp z jeho celého života. Byl veselý a napapaný ( což nám dalo dost zabrat vzhledem k jeho chrupu).
Jako poslední vzpomínku přikládáme jeho úsměv:-)
Nede, budeš navždy v mém srdci..

 

Ned

 

Nedovi zajišťuje krmnou dávku výrobce krmiv pro koně firma Energys (poskytováním sušených cukrovarských řízků). Za pomoc s Nedem i s jinými našimi koňmi firmě Energys moc děkujeme!

SROLOVÁNÍM DOLŮ NA STRÁNKU ZJISTÍTE V JAKÉM STAVU BYL KONÍK PŘIJAT

7.12.2015

Přikládáme aktuální fotky Nedíka.

  

 

 

1.12.2015

Nedík je ve své životní formě a ve výborné kondici. Díky granulovanému senu, které mu velmi chutná nám nehubne a je stále kulaťoučký. Jsme rádi, že není hladový a smutný, že se díky tomuto senu dokáže nažrat, i když už venku není tráva. 

Přáli bychom si, aby nám Nedík takto vydržel věčně. Problém je z jeho zadní nohou, která je takovou "časovanou bombou". Na nožce se často objevuje zánět lymfatických cév. Vadí mu chlad a vlhko. Toto počasí je hrůza, bláto, mokro a zima se na noze začnou co nevidět projevovat. Minulou zimu byl s tímto onemocněním 3 měsíce ze 4 zavřený sám doma, většinou na lécích od bolesti a antibiotikách. Toto už bychom tuto zimu absolvovat nechctěli. Byli jsme z toho ztrápení my i on. 

Jsme rozhodnuti, pokud se výrazně zhorší a měl by být sám zavřen ve stáji celou zimu, s bolavou nohou a každé 2 dny s injekcí antibiotik, že jej v tomto případě necháme uspat. 

Velké plus je, že je Ned tento podzim výrazně lépe připraven na zimu, než rok předešlý. Tak budeme doufat a krmit a krmit. 

 

 

 

17.1.2015

Malé balíky senáže se nám nepodařilo sehnat. Podařilo se nám ale díky vztřícnosti lidí vyzkoušet mnoho alternativ krmení ( sekaná volně ložená senáž nebo travní granule), které Nedíkovi zaslala hodná paní. Jde o granulované seno, které se před krmením namoční, bezzubí koně jej pak lépe přijímají. Nedíkovi tyto travní granule móc chutnají, proto jsme se rozhodnli, že zimu přečkáme na těchto granulích. Granule se nám podařilo dobře nakoupit na www.granofyt.cz děkujeme všem, kteří se Nedovi snažili pomoct a zkoušeli s náma, co mu bude vyhovovat.

Nedík je zase spokojený napapaný pohodový koník. Jakmile napadne sníh a z Neda nebude jedna velká koule bláta, nafotíme a vložíme aktuální foto.

16.12.2014

Na Nedíkovi se začalo podepisovat stáří. Nedík bude mít za 3 měsíce 23 let.
Nemá žádné pohybové obtíže, žádné bolesti, co ho ale velmi trápí jsou zuby.
Místo zubů už má jen malinkaté zbroušené plošky, kterými vůbec není schopen
požvýkat seno a tak jej začal žmolkovat. Několikrát jsme se pokoušeli mu
zuby nechat ošetřit, poslední zubař přijel až z Brna, bohužel však
konstatoval, že není co brousit a opravovat. Seno je tedy pro Neda pasé,
vždy ho jen požvýká, ale nedostane jej do takové formy, aby byl schopen ho
polknout a tak ho požvýkané vyplivne zpět. Ráno tedy najdeme celou hromadu
sena zmuchlanou do malých žmolků, ale Nedík je hladový. 

Protože venku není tráva, jde na Nedovi vidět, že má hlad, hubne. 

Zjistili jsme, že je schopen požvýkat senáž a začali jsme mu kupovat malé 25
kg kostky senáže Horsehage, které jsou ale vemli drahé. Stojí cca 400 Kč a
vydrží mu jeden balík dva dny. Zde odkaz:http://equitum.cz/cz/detail/
horsehage-alfalfa-235kg-z-lucernyvojtesky
(http://equitum.cz/cz/detail/horsehage-alfalfa-235kg-z-lucernyvojtesky)

Ukrmit tím Neda celou zimu, než bude tráva, je nemožné. 

Koupili jsme i velký balík senáže, tu bohužel ale také nepožvýká,
pravděpodobně tím, že byla moc suchá. Celý velký balík senáže nestihneme
zkrmit, než se senáž zkazí. Máme jen dva koně, kteří mohou být senáží
eventuelně krmeni. Pokoušeli jsme se senat malé balíky senáže různě po
internetu, bohužel někde se nejde ani dovolat, natož aby nám někdo
odpověděl.

Pokud tedy víte o nějakém výrobci menších balíků senáže, prosíme o kontakt. 

děkujeme

12.5.2014

Nedík je ve formě. Zjistili jsme, že Ned nestárne, ale naopak mládne! Teď se podle jeho chování nachází v období puberty :-)

 

20.11. 2013 Nedík po procházce

 

 

10.11. 2013

Nedíkovi je už 20 let. Napadlo mě dát se m pro porovnání fotografie v jakém stavu byl k nám přivezen a v jakém se nachází nyní a také trošku pohovořit o jeho historii. Nedík k nám byl dovezen se spoustou historek a mnoha přísliby. Jedná se o koně, který sloužil k hereckým účelům. Je to koník z filmu Svatba na Bitevním poli, kde hrál společně s Bolkem Polívkou. Kůň k nám byl přijat, protože jak mi bylo sděleno "už nestíhá je na něj hrozný pohled a není kam dát". Po složení s vozíku a vyslyšení mnoha příslibů o placení jeho krmení a přispívání na léčbu se rampa vozíku zavřela a to byl poslední kontakt a pomocná ruka, kterou Nedík za svou službu sklidil. Nám na place zůstal hladový hubený kůň se spoustou melanomů na těle.

 

Takhle vypadal, když byl přijat..

 

V průběhu prvního týdne kdy jsem čekala na vyšetření, které měl absolvovat, jsem si byla téměř jistá, že bude doporučeno jeho uspání. MVDr. Horník však rozhodl jinak a dnes jsem tomu opravdu ráda. Nedík sice vyžaduje velmi nadstandardní přístup - ( žere za 3 koně:)), ale pohled na něj, na jeho radost za života, pohled na jeho cválání v ohradě a vyhazování, řehtání na nás, když nás vidí, je naprosto k nezaplacení.

Jsem ráda, že je, že si užívá, že je šťastný a veselý a i s příchodem zimy vypadá sklvěle a neustále vymýšlí nějaké lumpárny.

 

Nedíkovi se pokusíme na zimu zajistit malé balíky senáže, seno totiž není schopen sežrat - žmolkuje a má špatné zuby. Senáž však baští bez problémů a s chutí. Velký balík nezkrmíme, pokoušíme se tedy sehnat menší balíky.

 

 

 

 

 

13.4.1013

Nedoušek nám moc hezky jí a přibírá pomalu ale jistě na váze. Jeho výhodou je, že v jídle není až příliš vybíravý, proto se vykrmuje poměrně snadno, tedy poté co mu byl zjištěn a odstraněn problém s chrupem. Zpočátku se musel na pastvinu pouštět jen s nekonfliktním Morganem, který „dědu“ nechal být, avšak Kosťa a Cyklend, ten tedy především, měli s celou jeho existencí nějaký „koňský problém“, ale štěstí přálo a byl zažehnán. Jeho zdravíčko se stále a stále zlepšuje, ještě pořád potřebuje přibrat několik kilo na váze, zuby, jak se zdá, slouží výborně a kopyta má v naprostém pořádku, i když světlí koně mají údajně více citlivou rohovinu, ale na jeho kopyta tato teze vůbec neplatí. I když je stále co zlepšovat, Nedík občas běží jako dvouletý a ne dvacetiletý kůň, zejména, když se večer vrací do stáje a ví, že ho ve žlabu čeká voňavá dobrota a čerstvé seno.

27. 9. 2011 Koník Nedík nebo taky Medík je u nás už 25 dní. Je to 19 letý bílý valach s kladrubskými předky. Zprvu jsme mysleli, že jej ani na stránky dávat nebudeme. Byl přijat ve velmi špatném výživném i zdravotním stavu, že jsme mysleli, že je v poslední fázi svého života. Nebyl totiž důvod, aby se né až tak starý kůň nacházel v takovém stavu. Ned nám byl darován zástupcem majitele, který nemohl Nedovi zajistit individuální a zvýšenou péči. Protože byl Ned opravdu ve špatném stavu, byl přijat, protože potřeboval pomoc, ať už by se odvíjela kterýmkoli směrem. Ned byl velmi hubený, apatický, nežral a nepil. Jen stál a koukal do zdi, nejevil zájem ani o koně, ani o lidi. Po pár dnech pozorování jsem nabyla dojmu, že by i žral, jenže to nejde. Vše co nabral do pusy mu vypdlo, seno jen požvýkal jedno stéblo a aniž ho spolknul se zastavil a přestal žrát. Pokusů o zkoušení, aby se nažral bylo málo.

Asi po třech dnech mě napadlo, zkusit mu namočit sušené cukrovarské řízky bez melasy, což je prakticky jen vláknina. Tak jsem namočila jednu odměrku a za cca 3 hodiny podala Nedovi. Zíral na to tou svou velkou hlavou, nelíbila se mu ani konzistence, ani vůně. Po pár pokusech a prvních namočených pyscích té velké zvědavé hlavy do obsahu žlabu, jsem si byla jista, že tomu nedá pokoj, dokud to nedožere. A ráno byl žlab prázdný :-).

Bylo to po dlouhé době asi první jídlo, které do sebe dostal. Večer snědl další odměku – už mu to tak netrvalo. Další den už snědl 2 odměrky, s chutí.

Protože základ jsem tedy měla vymyšlený – prostě bude zatím živ z řízků, než se dá trošku dokupy, než zesílí, musela jsem přemýšlet nad tím, jak dál. Protože koník nebyl ani očkovaný, ani registrován, domluvila jsem návštěvu MVDr. Horníka.

MVDr. Horník přijel a konstatoval viditelné – špatný stav, ale zároveň pronesl, že to musíme spravit. A tak jsme začali spravovat. Naočkovali jsme, odčervili, načipovali, zaregistrovali, vyšetřili a udělali zuby. Nedovy zuby byly v katastrofickém stavu. Přední zuby mu neumožňovaly venku ukousnout trávu, zadní byly přerostlé do špiček, že horní a dolní čelist se spolu vůbec nedotýkaly, aby mohl kousat. Zuby se Nedovi brousily skoro hodinu. Poté mu byla ještě udělána korektura kopyt.

Dnes je to víc jak týden po úpravě zubů a Nedík se pomalu začíná pást. Zatím je stále nejvíc živ ze sušených granulovaných cukrovarských řízků, kterých sní více jak 5 kg denně. Už ale né ze žlabu, ale z vaničky, protože se to do žlabu nevleze. Rochtá se v tom a když mě vidí s kyblíkem, řehtá, točí se v boxe a dal by si mě i s tím kýblem. S Nedovou krmnou dávkou nám pomáhá výrobce těchto řízků firma Energys. Bez této pomoci by Nedovi návrat k normálnímu stavu trval o mnoho déle. Firmě Energys moc děkujeme, s vykrmováním našich svěřenců nám pomáhá dlouhodobě a vždy jsme s těmito krmivy byli úspěšní a koním pomohly. Ned není jediný kůň, kterého firma Energys u nás zásobuje krmením.

Ned dále dostává MSM – přípravek proti bolesti a na potlačení zánětu, Fitmin Regeneration na celkovou regeneraci organismu a Dromy Imuno a Dromy Omega 3 na posílení imunity a zlepšení zdravotního stavu, zlepšení pohyblivosti kloubů, lepší vitalitu a chuť do života. Všechny přípravky fungují skvěle, na Nedovi jde vidět, že s jídlem roste chuť.

Odešli navždy

HONEY

10.2. 2015

Ne vždy se nám povede o co se snažíme. :( Dne 10.1. 2015 byl uspán koník Honey. Přes veškerou snahu se nám nepodařilo jeho stav změnit natolik, aby byl schopen bezbolestného pohybu. Zchvácení bylo natolik fatální, že po kontrolních rentgenech, které ukazovaly silně zrotovanou kopytní kost před vyzutím kopyta, jsme se rozhodli Honeyho uspat.

I přes to, že baštil jen seno, travní granule a speciální granule a krmivo pro koně s laminitidou se nám nepodařlo ho zachránit.

10.7.2014

Honey se po 14 dnech rozhodl, že přistoupí na naše požadavky a začne spolupracovat. Do teď jakýkoliv pohyb ( i v boxe) odmítal. Při pomyšlení na to, že by měl opustit box na nás vyvalil oko:-), šprajcnul se a my nic nezmohli. Jde vidět, že pohyb mu dělá velký problém, dle mě je 50 % v bolestivosti kopyt a 50% v jeho hlavě. Nebudeme nic uspěchávat. Učíme ho pohybovat se za červeným vědrem s krmením pro schvácené koně. Na vědro reaguje, budeme se snažit ho pomocí tohoto vědra dostat alespoň jednou denně z boxu do boxu.

Podívejte se na krátké VIDEO

19.6.2014

Jsme přijali mnou dlouho očekávaného koníka, velkého černého valacha s pohybovými problémy s velkou bolestivostí. Osud tohoto koníka je otevřen a výsledek není jasný:-( Pracovní jméno dostal HONEY.

Je to "Honey" každým kouskem těla.
Kdyby to šlo, vzala bych ho domů do postele a přikryla peřinou až pod bradu:-)

 

 

 

VANDALKA

 

Vandalka se již bohužel prohání po nebeských pastvinách. Určitě je tam nyní zeleno, narozdíl on těch pozemských.

Vanda odešla z plného zdraví.

Zde úryvek mailu od majitelky Zuzky.

Jsem z toho strašně nešťastná, dala jsem jí všechno co potřebovala, měla skvělou pastvu s venkovním boxem, s druhým koníkem pořád dováděli, byla veselá a živá a krásně žrala, to nám pochválila i veterinářka.. od června jsem pro ni měla i výživovou poradkyni, tak měla krmení na míru. Na začátku tohoto týdne jsem jí nechala před zimou udělat kompletní vyšetření na všechno (po odčervení malinko zhubla a mě se to nezdálo) a vyšlo to dobře, nic jí nebylo, všechny orgány zdravé, tak jsem byla ráda, ani žádné stařecké problémy. A ve čtvrtek dopoledne hodně ležela tak dostala jen nějakou vitamínovou injekci od veta a pak už dobrý. A v pátek jsme ji našli v ohradě... podle veterináře zemřela stářím bez nějakého problému nebo nemoci. Tak mě to šokovalo, že umřela, vypadala , že se ještě dožije mých dětí.. asi to tak mělo být.. moje první kobylka, a ještě láska z dětských let, ale měla jsem ji díky Vám, tak jsem moc vděčná, že jsem s ní mohla být až do jejího konce a dát jí co potřebovala.

 

O životě Vandalky si můžete více přečíst v kategorii NAŠLI NOVÝ DOMOV.

BEN

Benečka bohužel přejelo auto :-(.




Beneček je asi 3 roky starý kříženec jezevčíka. Bydlel nedaleko od nás ještě se svým psím kamarádem NO, který byl uzavřen v kotci 1,5 x 1,5 m po dobu asi 7 let nonstop. Pes v kotci sloužil místo zvonku, když se někdo blížil, zaštěkal. Poslední dobou už nedostával do kotce žádné žrádlo, ani vodu, jeho stav se velmi rychle zhoršoval. Pak najednou přišla veterinární správa a pejska ihned odebrala.

Druhý pejsek – Beneček – byl na volno, takže jeho stav nebyl tak hrozný, vždy se k nějakému jídlu asi dostal. Beneček tedy zůstal sám. Pak najednou začala Adélka hárat, Beneček přišel na návštěvu a už u nás zůstal. Protože jsme se do něj všichni hned zamilovali ( vzhledem k tomu v jakém byl stavu) zašla jsem k původním majitelům s tím, že psa kupuji. Beneček mě stál půl litru finské vodky. A už je náš, brouček jeden zablešenej….

Prošel kompletní odblešovací, očkovací, odčervovací a vykrmovací kůrou a je z něj docela hezký rezavý smetáček.



zemřela 23. 8. 2010 ve spánku na selhání srdce





Skoro tříletá fenka irského vlkodava , vlastním jménem CARRA CAPPA DE SNORLAX.

Adélka je velmi pohodlný a milý tvoreček s váhou něco málo přes 85 kg. Miluje drbání kdekoliv a kdykoliv. Před velkou aktivitou dá raději přednost plnění funkce "rohožky"před vchodem. Ráda se také vyvaluje v maštali na chladné dlažbě. Při zametání je třeba ji pozvedat postupně všechny nožičky, podmést a vrátit zpět na místo. Pod tělem si zamést nenechá, veškeré prosby o přesunutí svého těla s přimhouřeným okem ignoruje.


Shettlandský poník, o trošku větší než náš pes .

Úryvek z mailu slečny, která Pegiho objevila:

Pegi měl ty nožky špatné o kvůli nedostatečnému pohybu / asi 10let skoro pořád stál, ze začátku byl pouštěn ven, ale ke konci už vůbec...

Pegas byl nesčetněkrát schvácený, měl silnou hnilobu v kopytech, přerostlá kopyta, neosvalené končetiny, nepohyblivé klouby.




Nyní má Pegas kopyta v pořádku, po měkkém se rád proběhne, ve výběhu se prohání s Targem a když člověk neví, ani by moc nepoznal čím vším si prošel.

Jen v chladnějších měsících dají jeho problémy o sobě vědět, některé dny se ani necítí aby šel s koňma do výběhu a raději zůstane ve stáji a odpočívá.

Pegouškovi nedělá dobře chození po jakémkoliv tvrdém podkladu, nesmí být krmen jádrem, nesmí se pást kolik by chtěl - je třeba hlídat jeho krmnou dávku a musí pravidelně dostávat preparáty tlumící jeho potíže.

Pro stále se zhoršující zdravotní stav byl dne 30.10.2008 uspán poníček Pegoušek.

Poslední měsíc – také vlivem ochlazení venku – se začal jeho zdravotní stav hroutit. Už měl ráno problém vyjít s koňmi ven, sám nevěděl jestli jít nebo zůstat ve stáji. Někdy byl sice lepší, že venku chodil úplně normálně, ale většinou bylo vidět že nemá jiskru. Jiskřička v oku se objevovala jen když viděl granule – jinak byl bez šťávy. Protože jsem tohoto poníčka dobře znala a měla jsem možnost pozorovat jak se jeho zdravotní stav vyvíjel během posledních 2 let, jiná cesta než jej uspat nebyla. Jeho zdravotní stav neměl naději, že by se někdy zlepšil. Jediné co se mohl – tak se mohl zhoršit. Nebylo nač čekat a nebyl rozumný důvod to odkládat. Obzvlášť, když už se i začaly objevovat bolesti při běžných úkonech jako např. u chůze. A obzvlášť když zima klepe na dveře a on zimu moc nemusel.

Věřím, že se nyní Pegi prohání po věčně zelené pastvině a cválá a cválá a cválá – a že si to vynahradí za celých těch 10 let, kdy byl jako prase zavřený v chlívku bez možnosti udělat krok, natož tak krok cvalový…

Pegi měl 16 let, byl injekčně uspán vet. lékařem a poté odvezen kaf.





Arturek, pejsek německé dogy již také není mezi námi. Zemřel ve věku 10 let, což je u tohoto plemene úctyhodný věk. Arturek se k nám dostal ve věku 3 let ve špatném zdravotním stavu. Měl chronický zánět v obou uších, na těle otlaky velikosti tenisových míčků , sníženou funkci ledvin, dysplazii kyčelních kloubů a váhu cca 50 kg. Nikdy nebyl zcela zdráv, ale správnou životosprávou a zacházením to dotáhl na 10 let. Miloval koně, Adélku a naší dceru.

Pro zhoršení zdravotního stavu a komplikací se srdíčkem byl v červnu roku 2007 uspán. Nyní odpočívá na zahradě ve výběhu pod šípkovým keřem, na místě kde rád lehával a koukal na koně.




Kesinka byla moc hodná kobylka ČT. Pro svou klidnou povahu byla dlouhou dobu využívána jako jezdecký školní kůň. Poslední roky jejího života ji začaly trápit klouby, začalo se ji hůře chodit, obzvlášť z kopce nebo do kopce. Bolesti a zdravotní stav se postupně začal zhoršovat, navíc se postupně začaly přidávat i problémy s motorikou a ztrátou vědomí. Jakmile začala být Kesinka nebezpečná sama sobě (často nekontrolovatelně padala a tím si způsobovala další úrazy) bylo rozhodnuto o jejím uspání. Byla uspána ve věku 20 let.

Rok po Kesinčiném odchodu se do jejího boxu nastěhovala její dcera Kylie, která si zde užila jedno léto řádění po pastvině a dělání vylomenin, ale protože to byla zdravá, mladá kobylka, která potřebovala místo dělání vylomenin nějakou práci, začali jsme jí hledat nového majitele. Našla se nová majitelka, moc šikovná slečna, která si s Kylie hned padla do oka a Kylie se tak přestěhovala do moc krásné stáje nedaleko odtud, kde má za kamarády 3 móóóoooc krásné valachy.

Kylie s Fair Play Kylie s Fair Play
Kylie Kylie




Vojtěška sice není kůň ani pes, ale i tak byla členem naší rodiny. Vojtěška byla malé jehňátko, které její maminka odmítla ihned po porodu. Asi se polekala co to z ní vylezlo, protože Vojtěška hrála všemi barvami. Vojtěška se narodila na Vojtěcha, proto dostala jméno Vojtěška. Vojtěška byla uměle odchována na sunaru, vypiplali jsme ji z toho nejhoršího, dokonce se nám podařilo ji i zařadit zpět do stáda k ovcím ( ona si totiž myslela že my lidé jsme její rodiče a ovcí se bála). A když už byla z nejhoršího venku a nedobývala se každý večer do domu hrabáním a kopáním na domovní dveře, jednou si tak lehla napapaná v dost prudkém svahu, tvrdě usnula a ve spánku se pár krát ve svahu překutálela, čímž si způsobila torzi žaludku. Během 30 minut zemřela.


Hříbě Rady, odchované umělou výživou, zemřelo ve věku 6 let, týden po prodeji z její domovské stáje, z neznámých důvodů.


Plnokrevná kobylka zemřela ve 13 letech, po porodu svého prvního hříběte.

 

Mzk1MDk4Y