Tom neustále potřebuje: Equistro Kerabol, Alavis MSM, Cukrovarské řízky s melasou, granule Fitmin Opti, Energys relax, Nutri Horse Musli nebo Dibaq sport plus, Dehet bukový, Kubatol spray, Equistro Cartiflex, Equistro Betamag a Nutri Horse Biomaq.
15.7.2010 Tomíka nám nějak začaly bolet záda. Snažíme se zjisti proč. Jeho kopyta stále prochází pravidelnou korekturou. Kopýtka jsou jinak zdravá, žádný zánět tam není, pomaličku dostávají i správný tvar. Jen ty záda nám dělají starosti, už dostal léky od bolesti a od případného zánětu, ale stav se nijak nelepší. Žádný úraz jsem nezaregistrovala. Uvidíme jak se to bude vyvíjet dál.
Děkujeme Zemědělskému Družstvu Běstovice za poskytnutí 100 kg granulí Energys Relax pro Toma.
9.5.2010.
26.4.2010.
22.4.2010 Tom má za sebou další strouhání. Vše OK. Tak, jak má levé zadní kopyto (které se operovalo dříve) dnes, v takovém stavu jej neměl minimálně 5 let? Kopyto je celé, má jakž takž normální tvar. Dokonce by se na něj dala přibít i podkova (nemáme to však v plánu). Podkovu jsme ale jen tak zkušebně ze zvědavosti na kopyto položili. Byl to šílený pocit. Všem, kteří to viděli se tlačily slzy do koutku oka, protože každému proběhlo hlavou v jakém stavu je měl, a co jsme si s tím užili a hlavně, co si užil on. Každému se to vrátilo. A každý jen kroutil hlavou. Beze slov. Všichni jsme jej pochvalně poplácali. Největší zásluhu na tom všem, má on sám. Kdyby nechtěl a nebojoval, teď bychom ho nestrouhali.
Pravé kopyto je taky celkem OK. Stále mu ještě kousek chybí, ale když se bude dařit a doroste, tak bude jako levé. Velké plus je, že už není bláto a mokro a do kopyt se netlačí binec. Taky to sichrujeme extra suchými pilinami, které mu zakoupila paní Chroustová. Dostal 10 balíků. Jsou to ty vakuované piliny, které jsou na jeho kopyta úžasné, protože jsou neustále v suchu a v čistotě. I když do pilin dopadne kobylák, tak za 10 minut je tak vysušený, že se rozpadá. Nestihne se natlačit do kopyta a hlavně, bakterie způsobující hnilobu v kopytě potřebují ke svému životu vlhko. A to se jim jaksi nedostává :-).
K Tomovu výživnému stavu nemám co říct. To se nedá slovy popsat. Vyfotím jej a fotku sem dopravím. Je to prostě maso :-D!!! To se opravdu nedá popsat – ale když ho plácnu po zadku, třepe se mu ještě 2 minuty :-).
6.2.2010 Sníh nás i Toma velmi potěšil. Jednak neustále nevypadá jako koule bláta a taky se mu ve sněhu dobře chodí. Běhá jako mladík, dělá nám velikou radost. Je to krása pozorovat tu radost z pohybu, protože pohyb byl pro něj trauma. Na tom, co měl místo kopyt, se totiž hýbat nedalo.
Nyní je Tom čerstvě po strouhání, vše je O.K.
I přes to, že není tráva, vypadá Tom skvěle. Až bude pastva, bude jak kulička. Aby nakonec nemusel držet dietu :-).
Při příští aktualizaci zase přidáme nějaké fotky.
2.1.2010 Tom po návratu z pastvy: Všimněte si jak krásně upravil kdysi červenou deku. Asi se chtěl venku zamaskovat :).
14.11.2009
10.10.09 Stav Toma i kopyt se výrazně zlepšil. 1.10. bylo provedeno strouhání, při kterém nebyl nikde zjištěn zánět. Zadní kopyta však díky podmínkám, ve kterých Tom žil, zůstanou navždy deformovaná. Protože je deformovaná již korunka, kopyto které vyrůstá nemá optimální tvar a neroste pravidelně. Věříme, že možnost neomezeného pohybu a pobytu venku kopytům jen prospěje. Zatím se nám vždy při dlouhodobých rekonvalescencích vyplatilo, když jsme koni vytvořili podmínky alespoň částečně podobné podmínkám, ve kterých žili koně kdysi, tj. volnost a neomezený pohyb a pobyt venku.
Také pomalu zprovoznili druhou pastvu, kterou nám zapůjčili sousedé. Protože je pastva výrazně do kopce a je na ní ještě hodně trávy, věříme že i to Tomovi prospěje.…
8.9.2009 Kopyto vystrouháno, stav kopyta i Toma se očividně zlepšil, pokračujeme v desinfekci, vysušování kopyta a čekáme, že nám kopýtko co nejdříve doroste…
30.7.2009 Při převazu bylo kopyto hezky suché, čisté, trošičku zánětu se tam objevilo, ale byl opět odstraněn. Kopyto se zase vyčistilo, vydesinfikovalo a opět zavázalo pod tlakový obvaz. Další převaz bude za 14 dnů. Pokud stav kopyta dovolí, nechá se bez obvazu a bude se jen každý den čistit, koupat v desinf. roztocích a natírat léky.
23.7.2009 Dnes proběhlo vyšetření pravé zadní nohy. Protože abces na korunce potvrdil nález zánětu pod kopytní stěnou, muselo být kopyto znovu otevřeno a kopytní stěna sundána. Na fotce je zánět velmi dobře vidět (ty černé chodbičky). Ač byl zásah veliký, Tomovi se po otevření a uvolnění tlaku ihned ulevilo. Po zákroku byl již druhý den schopen nohu zatížit a postavit se na ni (předchozí 3 dny na ni nedošlápnul). Kopyto se vyčistilo, vydesinfikovalo, nanesly se na něj léky a vše se důkladně zavázalo tlakovým obvazem. Poté se nasadila botička, kterou bude Tom mít až do příštího převazu, který by se měl konat za týden. Tom bude také 10 dnů dostávat antibiotika.
15.7.2009 Znovu objeven zánět v pravé zadní!!!
10.7.2009
10.6.2009 Tráva a pohyb dělá své… Kosťa nejen že nám hezky přibral, ale také se za poslední měsíc pěkně osvalil. Je vidět, že si nyní život vyloženě vychutnává a vzhledem ke svému pokročilému věku je velmi vitální. Pobyt na pastvině si moc užívá a když je venku pod mrakem a nepálí sluníčko, tak ho domů do stáje nedostanete ani heverem. Za posledních 14 dnů by se dalo na prstech jedné ruky spočítat, kolikrát chtěl jít domů. Počasí jim přálo, mouchy v dešti neotravovaly, žízeň také nebyla, výborné trávy je hromada, a tak se naši milí koníci milostivě přišli do stáje podívat až po 9 dnech! Přišli ráno, protože se chtěli schovat před sluníčkem, odpočinuli si a večer už to zase vypadalo, že rozbijí maštal, pokud je nepustím ven. Hlavním aktérem byl samozřejmě Kosťa. Ten Kosta, který před necelým rokem ležel hrobníkovi na lopatě.
10.5.2009
14.4.2009 Začíná nám jaro a Kostíkovi vyloženě prospívá. Už ho netrápí rozmočené a odřené korunky z bláta, naopak kopyta jsou hezky suchá, pevná. Svědčí jim vzduch a ranní vláha z trávy. Celkově se Kosťa výrazně zlepšil, je to vidět na jeho náladě a pohybu. Už není ten kdo pořád postává a bojí se udělat krok. Kosťa má prostě VYHRÁNO. Nyní už mu zbývá si jen užívat co za poslední roky nemohl. Pást se, řádit s koňmi, běhat, vyhazovat. A jde vidět, že si to užívá :-).
8.3.2009 Přinášíme nové fotky které jsem pořizovala postupně během Kostíkových převazů a operací + fotky ze závěrečného převazu a ošetření + úpravy zubů až po konečné sundání bot, obvazů a vypuštění Kostěje ven, na což čekal bezmála 3 měsíce.
Kdybych to měla shrnout, tak operace se zdařily, ačkoliv byly mnohem náročnější než jsme všichni čekali. Bylo zřejmé, že kůň žil několik let v nehorázných podmínkách, protože zánět a v několika místech i rakovina se dostaly až tam, kde na svůj rozvoj potřebovaly spoustu času.
Nakonec jsme tedy museli Kostíkovi sundat vnitřní i vněší stěny na obou zadních kopytech i když jsme dělali vše proto abychom to na pravé zadní dělat nemuseli. Veškeré přípravky a léky ale na zánět nedošáhly, vždy nám utekl o kousek nahoru ke korunce.
Nyní je Kostík sice na zadních bez stěn (má jen takové drápky), ale konečně bez zánětu a bez bolesti!!! Je na něm vidět, jak moc se mu ulevilo. Chodí po boxe, není strnulý, vykasaný od bolesti, bez přemýšlení ustoupí, nechá si kopyta ošetřovat (ale jen od lidí které zná a kteří se mu věnovali), venku běhá jak torpédo, válí se, vyhazuje, kluše, cválá, pokouší se skákat příkopek mezi jízdárnou a pastvou – skáče jak koza a dopadá jak kočka na všechny 4. Jeho výraz při cvalu a vyhazování je nepopsatelný. Kdyby mohl promluvit, zařval by: „JÓÓÓÓÓÓóóóóó, sakra, jóóóóóóóó´,jupíííííííí!!!!!!, já mám nohy a nebolíííííííííí!! Můžu do kopce i z kopce!! Hurááááá! To snad ani nejsem jááááá!!!!“
Až bude některý den hezké počasí, pokusím se něco z pastvy natočit.
Jinak je Kostíček moc šikovný. To čím si prošel muselo být peklo a já doufám, že už ho bolest bude vždy obcházet hodně velkým obloukem. Všichni, kteří jsme tady půl roku žili kopytama, operacemi, desinfekcemi a léčením a non stop péčí jsme se shodli na tom, že Kosťa je velký bojovník a být to jiný kůň, nevydržel by to a dávno by to zabalil. Má náš obdiv a moc si ho vážíme za to, co dokázal. Doslova vylezl z hrobu a dal se dohromady. Při svém věku – klobouk dolů Kostíku.
Také bych zde ještě jednou chtěla poděkovat:
- mému manželovi za toleranci a podporu, prorože Kosťa se mnou půl roku usínal i vstával
- Mikimu – že si každou středu našel čas a dorazil
- Jendovi – za to že to nevzdal, když ostatní už měli na mále, protože Jendova věta „nech ho, když žere, tak chce žít“ Kosťovi 2× zachránila život
- Liborovi – za to že se na nás nevyprdnul a riskoval svou churavou páteř pro Kostějové nohy i když doma svým koním nohy nezvedal
- Jiřině – za hodiny až dny co s ním při držení nastála
- MVDr. Šturmovi – za vyléčení, za ochotu, za cenu kterou udělal, za to že Kosťa opět poznal co znamená žít a ještě k tomu “bez bolesti„
- MVDr. Sušovskému – za ochotu, za snahu a za pomoc
- lidem – za hrníčky, které jste si koupili a za maily, které mi posíláte.
Děkuji Vám.
Ještě bych zde chtěla uvést, že kromě veterinárních léčiv které na Kosťu padly – ty byly uhrazeny – zde všichni po celou tu dobu fungovali zdarma. Nikdo z těch lidí výše jmenovaných si za svou pomoc nevzal ani korunu.
To jen abyste věděli, že lidé s charakterem ještě existují – ale je jich velmi málo.
31.1.2009 Jen tak pro zajímavost jsem zde nechala umístit fotky „před“ a „po“ Na prvních dvou fotkách je Kosťa po příjezdu. Na třetí fotce je před koncem roku 2008.
Nyní je trošku hubenější, protože již dlouhou dobu stojí bez pohybu zavřený v boxe a také bolestivost zákroků v kopytech se na ukládání tuku trošku podepisuje.
Věříme, že jarní pastva a pohyb vše zpraví.
Jinak další převaz dopadl dobře, levá byla lepší. Na pravé se sundala i ta poslední stěna co mu zbyla, takže pravé kopyto nyní vypadá jako levé. Bez vnitřní i vnější stěny.
Další převaz naplánován na středu, v plánu je také úpravu chrupu.
26.1.2009 Levé kopyto vypadalo dobře, bylo suché, ale byl tam opětovně kousek zánětu, který se musel odstranit a vyčistit. Kopyto se zase zavázalo, nasadila se bota.
Pravé kopyto vypadalo zpočátku nadějně, avšak po detailnějším prozkoumání bylo zjištěno, že zánět se nelepší a tak se muselo přistoupit k radikálnímu řešení – tak jako na levé noze. Takže pravé kopyto je na tom nyní zhruba stejně (velikostně) jako levé. Po vnější i vnitřní straně se musela sundat stěna až po korunku. Kosťa se musel tentokrát pořádně přispat, protože s 5 lidmi slušně cvičil. Jak stojí a jen žere tak nabírá sílu (zase přibral tak 10 kg), tak už není žádná legrace ho udržet.
Takže současný stav je takový, že Kosťa má sundanou stěnu na obou kopytech, kopyta jsou v tlakovém obvazu a v botičkách. Musím pod ním neustále udržovat sucho, což mě fakt baví – hlavně v noci v −20 stupních.
Ale když pak ráno vidím ty jeho kukadla, jak jsou veselé a živé a věčně hladové, když vidím, jak mu chutná a jak se začíná hýbat v boxe – no prostě paráda.
Dnes už je schopný ustoupit, když potřebuji, což za celého půl roku nebyl. Přenést váhu z jedné bolavé, přisunout druhou bolavou a zase přenést váhu, to dělal, jen když nebylo zbytí. Dnes ustupuje ani nemrkne.
Další převaz za týden…
Info bude, ale s fotkama je problém, nedaří se mi dostat fotky z nového foťáku do PC.
17.1.2009 Převaz dopadl dobře!!! Na některých místech to bylo lepší, na některých horší, ale celkem vzato, to bylo nad očekávání. Posledních pár dnů bylo na Kosťovi vidět, že se mu ulevilo od bolesti. Zánět, který v kopytě neustále probíhal, se tlačil do všech možných míst a způsoboval velkou bolestivost. Nyní nožka po zákroku také bolí, ale vidím na něm, že po těch letech je to asi bolest vcelku jiná, taková, která se dá zvládnout. Kosťa je hodný pacient, tráví již v boxe 4. týden nonstop a zatím mu to neleze na palici. Ještě měsíc minimálně bude zavřený. Snad to psychicky ustojíme. Společnost mu dělá buď Ornelka nebo Targo – střídají se obden.
Uvidíme po dalším převazu, jak se nám zotavuje druhá (pravá) nožka.
15.1.2009 Do převazu zbývají cca 3 hodiny. Tak za 3 hodinky budeme vědět, jak to vypadá. Jsou 2 možnosti. Buď to bude dobré nebo to bude špatné. Když to bude dobré, může se Kostěj těšit na jarní pastvu. Pokud to bude špatné, nedá se s tím nic dělat. Taky přijdou pastviny, jen ty, co jsou zelené stále.
Jen bych ještě chtěla říct, že ať to dopadne jakkoliv, všem co se na operaci a léčbě podíleli DĚKUJI. MOC MOC DĚKUJI.
7.1.2009 S operací jsme začali v 15:00 hodin a skončili asi ve 20:00. První část – úpravu pravého kopyta, které bylo viditelně lepší a na kterém musí nyní vydržet stát ten měsíc a půl, zvládl Kostík na jedničku! Bez lokálního znecitlivění, bez přispání, bez všeho. Kopyto se vystrouhalo, na několika místech otevřelo, vyčistilo a důkladně zavázalo. Pak se nasadila botička, které dostal Kostík dodatečně od Ježíška.
Druhá část – Levá zadní bylo teda jiné kafe. Jak je vidno z fotografií, bylo to horší, než všichni čekali. Bylo také objeveno menší ložisko rakoviny, které se odstranilo a doufáme, že napořád. Nic jiného nám totiž nezbývá :(.
Na levou nožku už se musel Kostík přispat, noha se musela ve spěnce znecitlivit a pak se začalo odebírat vše mrtvé, prohnilé, vše co tam nepatřilo. Jak je vidět z fotek, moc mu toho kopyta nezůstalo. I pony má větší kopyto :(.
Jinak by to ale nemělo smysl. Toto je jediná varianta, jak tomu učinit přítrž.
Tak se vše udělalo jak se mělo, chvilkami všichni mlčeli…
Pan Jan Míček a pan Libor Bosák měli 5 hodin na svých zádech nastřídačku naloženou Kostějovou zadní polovinu těla, aby to vůbec ustál.
Pan Luboš Mikoláš se perfektně zhostil role sestřičky a dělal v kopytě vše, jak doktor zavelil.
A pan MVDr. Ivo Šturm, tam nevím co bych řekla. To je prostě profík, byla radost se na to koukat. Jeho přístupem bylo poznat, že problémy jsou od toho, aby se řešily.
Paní Bosáková držela Kosťu, poslední 2 hodiny držela jeho hlavu zaparkovanou na té své.
Má maličkost fotila a Kostíkovým ocasem korigovala jeho rovnováhu.
Poté se vše očistilo, vymylo, vydesinfikovalo, nabilo léky, zavázalo, nasadila se druhá bota.
Kostík dostal ještě antibiotika do žíly, ty se budou podávat každý den po dobu jednoho týdne, do prvního převazu. Převaz stanoven na 15. 1. 2009.
26.12.2008 Byl u nás Ježíšek!!! A donesl úžasný foťáček. Ježíšku moc děkuji. Nyní musím tedy dohnat, co jsem za měsíc zanedbala a urychleně dodat nové fotky a informace. Všem, kteří jste dlouho čekali a koukali na stránky kde nebylo nic nového, se omlouvám. Ve skutečnosti se toho nového odehrálo hafo.
Kostěj se pořádně rozežral, je jak žíravina, sežere na co přijde, komukoliv, cokoliv. Bříško se mu hezky zakulatilo a zase „pár“ kg nabral, což jde asi i vidět z fotek i když má na sobě deku. Kdo tomu trošku rozumí, tak pozná, že se pod dekou neschovává úplná kostra :). Někde možná najdu i foto zevnitř ze stáje, tak ho dodatečně vložím, aby byl váhový přírůstek viditelnější i pro oko nekoňské.
K zdravotnímu stavu, nebo spíš ke stavu kopyt – které snad zůstaly jediným zdravotním problémem. Mokro venku, bláto, shíh, tvrdo a zima stav kopyt výrazně zhoršily. Tak jak to jednu dobu vypadalo, že je vše na dobré cestě, nyní se v kopytech objevil nový zánět který praskl (na jedné fotografii je to na korunce pěkně viditelné). Absces se provalil v korunce, i přes podávání antibiotik se stav zánětu nelepšil, levá zadní byla extrémně bolestivá a kostík zůstal doma. Nožka natekla, zánět se rozvinul, tekl i z venku i zevnitř. Bylo vidět, že v noze probíhá něco velkého, avšak my jsme nebyli schopni zjistit co, napadlo nás udělat rentgen, abychom věděli na čem jsme.
Nejvíc pravděpodobné se nám zdálo, že jednak Kosťův pohybový aparát a kosti samotné neunesly váhu kterou nabral, ve spojitosti s tím, co předváděl venku na pastvině. Proto byl kontaktován MVDr. Ivo Šturm, který 29. 10. 2008 přijel, Kostěje prohlédl, RTG nedělal s tím, že k poruše žádné kosti zřejmě nedošlo a vše je způsobeno rozsáhlou silnou hnilobou. Peníze za RTG doporučil investovat do operace, kterou naplánoval na 7. 1. 2009. V plánu bylo: Koně přispat, znecitlivit levou zadní nohu, vyřezat vše špatné, vyčistit, dát pod tlakový obvaz, zavázat, nasadit připravenou botu, udržovat měsíc a půl v suchu, během měsíce půl 4× převaz, poté takto vyřešit pravou nohu. Narkóza u nás nebyla možná, v boxe by se utloukl, a vzhledem k tomu že byl sníh a jednalo se právě o kopyto nešla operace provést ani venku nebo na pískové jízdárně, protože by poté nedošel zpět.
26.11.2008 Zde se můžete podívat na video jak se Kostíček vyvíjí a jak vypadá radost ze sněhu pro koníka,
který sníh asi pár let neviděl.
15.11.2008 Zase už uplynul další měsíc, tak jsem zde s novými informacemi. Bohužel tentokrát bez fotografií, protože foťák je kaput. Budu se snažit to ale co nejrychleji napravit, někde si nějaký aparát půjčím. Ještě ale netuším kde.
Kosťa Tomas je u nás už pátý měsíc a musím říct, že ušel velký kus cesty. Je to velký bojovník. O svém osudu vlastně rozhodl sám a to tím, jakou rychlostí se z toho líže… Za 5 měsíců přibral asi 150 kg, začal chodit, komunikovat, mazlit se, řehtat a žít.
Během posledního měsíce prošel antibiotickou léčbou, která výrazně ovlivnila a zlepšila zánět v zadních kopytech. Pravá zadní je tohoto času úplně bez zánětu, v levé je jen nepatrné ložisko. Celkově se stav zadních kopyt výrazně zlepšil. Přední jsou úplně O.K.
Také jsme prováděli čištění zadních kopyt v roztoku skalice. Zlepšení bylo také viditelné. Nyní ve skalici koupeme jen LZ (co 3 dny) + s přídavkem formalínu. Za pár dnů tyto koupele ukončíme a dáme kopytům „volno“. Ve čtvrtek (tento nebo příští) by se měla ubrat část rohoviny, abychom podpořili její růst. Také zvažujeme i jiné varianty – nechci ale předbíhat.
Jinak se má Kostík asi dobře. Dnes jsme naváželi čisté piliny. Nejdřív si všechny nahrabal na jednu stranu boxu, následně se na té hromadě asi 5× vyválel z jedné strany, pak vše přehrabal na druhou stranu boxu a 5× se vyválel z druhé strany. Z očí mu koukalo štěstí – a to je pohled který stojí za to – když si vzpomenu jak ležel jak placka a sotva dýchal…
Za prodané hrníčky jsme Kostíkovi pořídili vlastní krásnou vínovou nepromokavou deku z equiservisu, tak už si nemusí půjčovat od šimly. Vždy mu hrozilo, že propadne výstřihem.
Je to nyní fešák. Fotografie slušivého oblečku určitě brzy dodám. Všem, kteří si zakoupili hrníček MOC DĚKUJI, děkujeme Vám s Kosťou za podporu, za to že jste nám tímto projevili sympatie, za to, že jsme Vám stáli za to…
A teď jedna smutná zpráva:
Pro stále se zhoršující zdravotní stav byl dne 30.10.2008 uspán poníček Pegoušek.
Poslední měsíc – také vlivem ochlazení venku – se začal jeho zdravotní stav hroutit. Už měl ráno problém vyjít s koňmi ven, sám nevěděl jestli jít nebo zůstat ve stáji. Někdy byl sice lepší, že venku chodil úplně normálně, ale většinou bylo vidět že nemá jiskru. Jiskřička v oku se objevovala jen když viděl granule – jinak byl bez šťávy. Protože jsem tohoto poníčka dobře znala a měla jsem možnost pozorovat jak se jeho zdravotní stav vyvíjel během posledních 2 let, jiná cesta než jej uspat nebyla. Jeho zdravotní stav neměl naději, že by se někdy zlepšil. Jediné co se mohl – tak se mohl zhoršit. Nebylo nač čekat a nebyl rozumný důvod to odkládat. Obzvlášť, když už se i začaly objevovat bolesti při běžných úkonech jako např. u chůze. A obzvlášť když zima klepe na dveře a on zimu moc nemusel.
Věřím, že se nyní Pegi prohání po věčně zelené pastvině a cválá a cválá a cválá – a že si to vynahradí za celých těch 10 let, kdy byl jako prase zavřený v chlívku bez možnosti udělat krok, natož tak krok cvalový…
Pegi měl 16 let, byl injekčně uspán vet. lékařem a poté odvezen kaf.
08.10.2008 Zase zhruba po měsíci přidáváme nové fotky. Aktuální zdravotní stav je takový, že Kostíček začíná být veselý, začíná se otrkávat, chce se hladit, drbat, přestává se lidí bát. Na fotkách jde vidět jak stále přibírá a osvaluje se. Pravé zadní kopyto se výrazně lepší, už není jen tekuté. Levé je horší, tam je hniloba tak silná, že si našla cestu skrz kopyto a z vnitřní strany korunky se provalila ven (jde vidět na fotce). Nepřestáváme věřit a každý čtvrtek toto tekuté kopyto otvíráme, čistíme, vysušujeme, desinfikujeme a nabíjíme léky.
. Bolestivost je velká a udržet to je téměř nadlidský výkon. Ale narkózu by nezvládl. Taktéž
panu Bosákovi děkuji i za kovářskou péči + asistenci a panu Janu Míčkovi za praktické rady, které jsou díky jeho zkušenostem k nezaplacení. Jsou naprosto přesné, trefné a vždy jsou na místě.Poděkování také patří:
Paní Jiřině Bosákové z JLB Komorní Lhotka za držení koně, celkovou podporu a pomoc se všemi našemi koňmi,
Panu MVDr. Igoru Sušovskému za lidský přístup, léčbu a celkový čas strávený nad tímto koněm,
Panu Lumíru Mikolášovi za ochotu a kovářskou péči
20.08.2008 Zhruba po měsíci přidáváme nové fotky. Stav je takový, že každý den chodí s ostatními koňmi ven a je tam s něma celou dobu, většinou celou noc. Od 25.7. se nestalo, že by z nějakého důvodu zůstal doma. Už by tam pravděpodobně nevydržel ani kdyby musel.
Má po druhé korektuře kopyt. Zadní nohy už nejsou tak moc oteklé a olezlé, ale stále mají k hezkým nohám daleko. Korunka se zklidnila, díry v místech kde má být bílá čára se podstatně zmenšily. Kopyto se jakoby stáhlo. Teď čekáme až začne růst nová rohovina a jaká bude. Zatím neroste nic. Na pastvě už jsem zaznamenala pokusy o klusání. Jen ty zadní nožky stále bolí natolik, že krok je pro něj pohodlnější.
Všichni říkají, že už je na něj lepší pohled. Že už není totální kostra, že už je to jen hodně hubený kůň, kterých stojí po maštalích spousta.. (čímž mě zas tak moc neuklidňují)
. Držím se hesla, kdo si počká, ten se dočká 
.Krmíme seno ad libitum, přidáváme EQUISTRO KERABOL, ALAVIS MSM, FITMIN MAKRO CA a granule FITMIN OPTI.
Stále mu chutná. Což je dobře.
25.07.2008 Tak dnes se Kostík (Thomas) ven přímo dral. Jakmile odešly koně z maštale a on v ní zůstal sám, vypadalo to, že se zblázní. ( dříve mu to bylo úplně jedno). Víc dát najevo že chce jít ven už nemohl. A tak šel. Bylo z něj cítit velké napětí spojené s úlevou, radostí, ale i obavou. Frkal, řehtal... Tehdy jsem si zase uvědomila, tak pro tohle to, to dělám... Když po 3 týdnech bezvládného ležení, apatie a pohledu na koně který spíš připomíná kostru než koně se vám neustále derou slzy do očí a lomcuje s vámi vztek proč jsou lidé tak hnusní, že dokáží toto udělat, ten kůň vstane a chce se zbláznit, když ho nepustím ven a řehtá a chodí v boxe dokola..... To se prostě nedá popsat...
No abych se dostala zpět k věci. Pro nepřízeň počasí vyfasoval zimní nepromokavou termodeku. Hrozilo, že budou padat kroupy a vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a množství tuku pod jeho kůží jsem nechtěla riskovat polámané žebra.
Při nasazení deky vůbec neprotestoval, bylo vidět, že dekování zná. ( to je asi tak vše co vím o jeho minulosti
).Venku strávil s koňmi celé odpoledne. Večer byl hodně unavený, ale spokojený a psychicky vyrovnaný.
No a ještě: koně ho venku přijaly fantasticky. Fair Play si ho chrání jako oko v hlavě, byla to láska na první pohled. Chová se jako jeho stín. Není od něj dál než metr. Je to kobyla k nezaplacení. Vždy když může, pomůže. Všichni se k němu chovají moc hezky, nikdo jej neohrožuje, neprovokuje a zbytečně se kolem něj rychle nepohybuje. ( při srážce by mu totiž pravděpodobně hrozilo rozsypání na ND).
24.07.2008 Dnes Thomas poprvé vyšel ven. Po 3 týdnech projevil menší zájem jít ven. Spíš váhal, nevěděl jestli vůbec může, jestli to dá... Nakonec vyšel. Chůze byla dost vrávoravá, ale důležité je, že vyšel a že to zvládl bez úhony. Venku se trošku napásl, pokoukal a protože bylo vidět že se moc necítí a že je z chůze hodně unavený, šel zase pomaličku zpátky domů ( cca 150 metrů tam a zpět) do stáje. Určitě mu ale i těch pár kroků moc pomohlo. Hlavně psychicky. Určitě se mu dnes bude lépe spát a také mu bude lépe chutnat...
23.07.2008 Aktuální stav: Kosťa neustále žere a žere, chvílemi to vypadá že vůbec nemá dno. Ve žraní se zastavil akorát minulé pondělí a toto úterý (asi na hodinu). To, že mu nepřestalo chutnat, je ale dobré znamení, aspoň víme, že tady s námi chce být. Už leží jen tak 3x za den, jinak zbytek dne prostojí, i když jde vidět, že zadní nožky hodně bolí. Dnes přijde kovář, tak uvidíme s jakou pořídíme, co se nám podaří udělat a co ne. Jak to bude možné, přinesu další foto a info.
19.7.08 - Foto Tomase...
15.7.08 - Foto Tomase...
14.7.08 - Kosťa Tomas stojí a žere a žere a žere. Převážnou část dne stále ještě polehává, ale vzhledem k hnilobě v zadních kopytech se mu nikdo nediví. Je to jako by měl člověk stát na otevřené zlomenině. Rány na těle se pomalu začínají hojit. Rány na duši pravděpodobně ne. Největší starost nám dělá levá zadní. Kopyto je deformované, korunka vypadá že každou chvíli praskne a vyleze z ní pátá noha. Radikální korektury zatím nepřipadají v úvahu, narkózu by nezvládl.
Důležité je a to nám dělá velkou radost, že mu stále chutná. Již není apatický, když koně odcházejí na pastvu a zůstává doma sám tak i zařehtá. Také už mlátí ocasem po mouchách a začíná somrovat nějaký ten cukřík, granulku nebo sladký vitamín. Dostává glukopur (z něj ale není zas tak úplně nadšen).
Zítra budu fotit..., tak jestli se po cestě z maštale domů neztratím ( cca 15 kroků), tak budou....
10.7.08 - Koník nonstop žere. Dnes poprvé přestal na chvíli žvýkat seno. Usnul. S plnou hubou. Stále leží, nemá vůbec sílu vstát. Pije, žere, čůrá a kálí v leže. Ale žere. A vypadá to, že mu chutná. Už dostal i jméno. Tomas. ( ale zatím mu všichni říkají Kosťa). V očích jsou malé plamínky, které nám dávají najevo, že SE BUDE BOJOVAT!!
Stále ošetřujeme, desinfikujeme, čistíme, krmíme, napájíme, odčervili jsme, v leže jsme se pokusili o "korektury", dáváme antibiotika, léky od bolesti, kortikoidy.
Uvidíme.
Budu se snažit co nejdříve přinést nové fotky.
Dne 8.7.08 jsme si po dlouhé cestě přivezli domů tohoto týraného koníka.
Víme jen pár základních informací. Je to valach bez výžehu a beze jména. V katastrofálním stavu. K uvedeným fotografiím není potřeba přidávat komentář. Není schopen chůze. Nohy měl svázané řetězem. Po těle má mnoho ran. Kopyta hnijí a roztékají se. Cesta byla nekonečná a úmorná. Nikdo v autě nemluvil. Potají jsme utírali slzy.
Nechceme jej trápit, uvidíme co přinesou další dny.
